|
|
Studie možností revitalizačních opatření příměstského vodního toku
Šebesta, Radek ; Veselá, Olga (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vodohospodářských revitalizací. Vybraný vodní tok, který byl v minulosti nevhodně technicky upraven, byl podrobně zmapován a byla zpracována mapa využití území. Tok byl rozdělen na menší úseky, které byly podrobně popsány a posouzeny z hlediska vhodnosti pro návrh revitalizačních opatření. Na vybraném úseku byl proveden návrh nového přírodě blízkého koryta. Byla zpracována výkresová dokumentace.
|
|
|
Dendrologicko-ekologické hodnocení biocentra Soutok
Vavrušková, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá dendrologicko-ekologickým hodnocením biocentra Soutok. V biocentru byly založeny dvě trvalé výzkumné plochy (TVP), na kterých v roce 2022 probíhalo měření. Na těchto trvalých výzkumných plochách byl sledován celkový počet kusů jednotlivých druhů dřevin a změřeny jejich dendrometrické veličiny, kterými jsou výška, výčetní tloušťka. Dále byly hodnoceny atributy jako zdravotní stav, stabilita a vitalita. Výsledky jsou zpracovány pomocí grafů a tabulek v příslušné kapitole.
|
|
|
Projekt řešení lokality Radošov v k.ú. Veselí nad Moravou
Vlčková, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá řešením lokality Radošov v k.ú. Veselí nad Moravou. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje východiska práce, zabývá se především problematikou realizace krajinných prvků dřevinné vegetace a zároveň problematikou rekreace v krajině, řeší rovněž téma rekreačního využití prvků územního systému ekologické stability. V teoretické části je dále popsána metodika terénního šetření a zpracování dat. Na základě východisek práce a zpracovaných dat jsou definovány tři variantní řešení lokality dle různé míry podpory rekreace na území na úkor biodiverzity (1. rekreační varianta, 2. střední míra zásahů a rekreace a 3. udržení biodiverzity) a je zde popsán i proces výběru optimální varianty. Praktickou částí je realizační projekt optimální varianty řešení lokality zpracovaný ve formě upravené projektové dokumentace pro územní řízení.
|
|
|
Návrh na doplnění lokálního územního systému ekologické stability ve vybraném území
KOJETÍNOVÁ, Nela
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením a návrhem na doplnění územního systému ekologické stability v katastrálním území Libčeves. Problematika sestává jak z teorie, tak i z praktické části. V části teoretické je vycházeno z platné metodiky a současně legislativy pro zakotvování prvků ÚSES. Praktická část popisuje přírodní podmínky zájmového území obce Libčeves, zhodnocení současného stavu územního systému ekologické stability a jeho návrh na doplnění v rámci komplexní pozemkové úpravy.
|
|
|
Analýza změn územního systému ekologické stability komplexní pozemkovou úpravou
BÍCOVÁ, Markéta
Cílem této diplomové práce je analýza změn územního systému ekologické stability komplexní pozemkovou úpravou. Nejdříve je dle dostupné literatury vypracována literární rešerše, která definuje pojem krajina a krajinná ekologie. U krajinné ekologie je největší pozornost věnována jejím funkcím a struktuře. Zároveň je charakterizován územní systém ekologické stability, v rámci kapitoly jsou rozebrány jednotlivé krajinné prvky biocentra, biokoridory atd. Dále jsou v rešerši popsány některé funkce krajinné zeleně. V poslední části rešerše je popsán ÚSES v pozemkových úpravách a samotná definice pozemkových úprav. Dále byl zpracován popis území, jako je: základní charakteristika území, přírodní charakteristika území atd. V další kapitole byla vypracována podrobná metodika práce. Poslední a nejdůležitější částí této práce jsou výsledky a diskuse. U každého prvku ÚSES v zájmovém území byl popsán jeho stav při návrhu v komplexní pozemkové úpravě a nyní. Výsledky jsou doplněny několika mapami v přílohách.
|
|
|
Funkce územních systémů ekologické stability v zemědělské krajině
BÍCOVÁ, Markéta
Cílem mé bakalářské práce je hodnocení funkcí ÚSES v zemědělské krajině. Nejdříve je definován obecně pojem krajina a krajinná ekologie. U krajinné ekologie je největší pozornost věnována jejím funkcím a struktuře. Současně je charakterizován ÚSES. V práci jsou rozebrány jednotlivé krajinné prvky biocentra, biokoridory atd. U těchto prvků jsou uvedeny limitní prostorové parametry. Dále jsou v této práci popsány některé funkce zeleně v krajině. Největší pozornost je soustředěna na kapitolu ÚSES v pozemkových úpravách. V závěru práce jsou uvedeny úspěšné realizace projektů ÚSES na území ČR.
|
|
|
Studie možností revitalizačních opatření příměstského vodního toku
Šebesta, Radek ; Veselá, Olga (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vodohospodářských revitalizací. Vybraný vodní tok, který byl v minulosti nevhodně technicky upraven, byl podrobně zmapován a byla zpracována mapa využití území. Tok byl rozdělen na menší úseky, které byly podrobně popsány a posouzeny z hlediska vhodnosti pro návrh revitalizačních opatření. Na vybraném úseku byl proveden návrh nového přírodě blízkého koryta. Byla zpracována výkresová dokumentace.
|
|
|
Biocentra a biokoridory v zemědělské krajině význam pro společenstva epigeických brouků (Coleoptera)
KREJČA, Mikoláš
Na čtyřech rozdílných lokalitách v jižních Čechách na Písecku byla sledována společenstva epigeických brouků. Lokality se vyskytovaly v zemědělské krajině, která je ovlivňována činností člověka. Jedna z lokalit byla smrková monokultura o stáří 60 lety, dalšími lokalitami byly louka, podmáčená louka a pšeničné pole. Lokality měly funkci biocenter a agrocenózy. K získání vzorků epigeických brouků byla požita metoda zemních pastí. Celkově bylo získáno 2268 vzorků epigeický brouků (12 čeledí a 56 druhů). Největší počet brouků byl nalezen na lokalitách pšeničné pole, podmáčená louka a les. A to v počtu 656 jedinců v podmáčené louce 634 jedinců v poli a 583 jedinců v lese. Nejmenší počet a to 395 jedinců byl nalezen na louce. Rozdělení brouků bylo uděláno dle citlivosti k antropogeniím vlivům (reliktní druhy R1, adaptilní druhy R2 a eurytopní druhy E). Na zkoumaných územích byly objeveny jen adaptilní (R2) a eurytopní (E) druhy. Reliktní druhy (R1) nebyly přítomny. Adaptabilních (R2) druhů bylo na zkoumaných lokalitách zjištěno 20 a eurytopních (E) druhů 36. Index antropogenních ovlivnění společenstev epigeických brouků vyšel v nízkých hodnotách. Nízká hodnota nám udává, že společenstva brouků jsou silně ovlivněna lidskou činností. Nejvíce byly ovlivněny lokality pšeničného pole (1,11) a louky (1,27) a nejméně byla ovlivněna lokalita lesa (20,42). Podmáčená louka byla také velmi silně antropogenně ovlivněna, ale byla na tom lépe než louka a pšeničné pole (2,29).
|
|
| |
|
|
Funkční konektivita a kvalita biocenter nadregionálního významu v přeshraničním prostoru NP Šumava a Bavorský les
EFFENBERKOVÁ, Lenka
Šumava, pohoří nacházející se ve střední Evropě, na hranici mezi Českou republikou, Německem (Bavorskem) a Rakouskem, je území nesporných kvalit. Území Modravských slatí a Trojmezné, které se v tomto pohoří nacházejí, jsou považovány za nejcennější biocentra celé české části Šumavy. Diplomová práce potvrdila významnost těchto území a prokázala jejich návaznost na zahraniční oblasti. Na podkladu biotopového mapování bylo navrženo vhodné přeshraniční (evropské) biocentrum, které podpořilo jedinečnost nejen území centrální Šumavy, ale i celého rozlehlého šumavského ekosystému. Práce hodnotí také významnost tohoto území pro vybrané druhy živočichů.
|
host ::
RSS.